Zpověď kocouří

19. srpna 2016 v 20:09 | Imaginární přítelkyně |  Příběhy z nevědomí
Ležím ti v náručí, stulený do klubíčka. Měl bych se bát? Asi ano. Měl bych prchat, skákat přes ploty, běžet jako o život. Jsi tisíckrát větší než já, silnější, nebezpečnější. Nedokázal bych se ubránit. Mám drápky, mám zoubky, ale ty se nemohou rovnat tvé velikosti.
Když se na tebe podívám, ovládá mě strach. A přeci je něco silnějšího. Touha. Ten příjemný pocit ulehnout ti do klína a nechat se unášet pocitem bezpečí tvé náruče.
Neublížíš mi? Budeš mě chránit?
Nevím, co dělat, pro co se rozhodnout. A tak, alespoň prozatím, využiji tvého tepla. A na oplátku ti budu vrnět to ucha. Vím, že ten zvuk máš rád a že o něm smýšlíš jako o důkazu mé spokojenosti. Dopřeji ti ho. Dokud mě budeš hladit a konejšit mě ke spánku.
Budu vrnět jen pro tebe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama