Spiknutí elektroniky

24. srpna 2016 v 20:34 | Imaginární přítelkyně |  Životní sitcom
Nesnáším elektroniku. Tedy, přístroje, které nám usnadňují život, ať už se to týká čehokoli (kuchyní počínaje, ložnicí konče) jsou skvělé a jsem ráda, že žiji v době, kdy jejich služeb mohu využívat dosytosti. Nesnáším moji vlastní elektroniku. A jelikož jsem student žijící u rodičů, příliš techniky nevlastním. Kromě kalkulačky snad jen mobil a notebook. A poslední dva mi vypovídají službu.


Když mi před dvěma roky umřel můj milovaný telefonek, zarytě jsem se bránila smartphonům. Ani nevím proč, bylo to něco nového a já změny nerada. Navíc žádný z nich neměl hardwarovou klávesnici, na kterou jsem si u své předchozí "lásky" zvykla. Tedy, ne že bych někdy měla mobilní zařízení bez hardwarové klávesnice, ale tento měl mou vytouženou qwerty - na těch "mobilních" jsem nikdy neuměla rychle psát, aniž bych se musela rozčilovat. Nakonec mě ale rodina přesvědčila, že v dnešní době si kupovat hloupý telefon je hloupé, obzvlášť pro studentku, pro kterou skýtá nová technologie spoustu výhod. Ale nedokázala jsem si představit, že místo malého kapesního mobilu budu vlastnit "pádlo", které se velikostně bude blížit stolnímu počítači. Takže i když jsem za vymezené rozmezí peněz mohla mít mnohem lepší a vybavenější telefon, raději jsem sáhla po menší variantě.
Hned po zakoupení jsem zjistila, že je špatná baterie, téměř nic nevydrží (pokud si pamatuji, měla problém zvládnout i půl hodinu poslouchání písniček), ale reklamace proběhla během pěti minut a naprosto bez problémů. A pak jsem s telefonem byla spokojená. Občas se zaseknul, běžel pomaleji a spousta lidí by se u toho asi rozčilovala, mně to zas tolik nevadilo a stále jsem to přikládala faktu, že to holt není telefon na 20 tisíc a nemůžu za těch pár ušmudlaných papírků chtít všechno.
Měsíc před koncem záruční lhůty mi ale vypověděl službu úplně. Chudák chlapec umřel a i když se opravdu ze všech sil snažil, nezvládnul se při restartování dostat dál než k logu značky. Poté se místo naběhnutí pro jistotu znovu restartoval. A tak stále dokola, dokud jsem ho nevypnula.
Reklamace trvala tentokrát celý měsíc. Navíc to padlo do zkouškového, kdy telefon využívám na školní záležitosti asi nejvíc (a měla v něm uložené některé materiály, co jsem si nestihla zálohovat). Když jsem svého chudáčka dostala opět do rukou, bylo mi řečeno, že vyměnili celou základní desku, že původní je prakticky jen obal. Očividně ale deska nebyla jediná, co jsem získala "nového".
Už před nějakou dobou jsem zaslechla, že při reklamacích elektroniky se vyměňují baterie. Do reklamovaného zboží místo původní baterky dají nějakou starší, která sotva šlape, a tu novou si nechají "pro strýčka příhodu". Nevím, co je na tom pravdy, ale člověk nikdy neví, vždy je lepší si svou baterku buď ponechat doma, nebo pokud to nejde, minimálně si ji vyfotit. Já tak neučinila a asi jsem na to doplatila. Od oné reklamace mi baterka téměř nic nevydrží.
Kdyby to byl ale jediný problém. Pořídila jsem si tarif s volnými daty, ale stejně data nemohu využívat, protože sotva data zapnu, telefon se mi vypne (dobrá, ne okamžitě, ale asi to půl minutě). Po zapnutí mi oznámí, že je baterie téměř vybitá, ač předtím měla 90 %. Na několikátý pokus, když musím jednat co nejrychleji, protože se telefon (prý kvůli nenabité baterii) neustále vypíná, se mi konečně podaří data vypnout, aniž bych se dozvěděla onu informaci, kterou jsem si na internetu potřebovala najít. Chvíli nechám telefon odpočinout, aby mi při dalším zapnutí oznámil, že mám víc jak půl baterie nabité. Nevím, jestli je to baterkou, každopádně ať tak či tak, záruční lhůta je dávno pryč (na baterku se stejně vztahuje jen půl roku).
V dnešní době jsou asi mobilní telefony (pokud nepočítáme ty ve vyšší cenové skupině) na 2 roky. Tomu jsem nikdy nechtěla věřit.

Jdeme dál. Před třemi dny mi přestal notebook chytat wi-fi. Naštěstí máme doma šikovného ajťáka, který svolil, že si s mým počítačem trochu "pohraje". Vypadá to, že problém je v anténě, takže si budu muset koupit novou a krom trčícího rohu, který budu muset mít permanentně v notebooku "zapíchnutý", mi to zabere i jeden USB port. Jednoduše samá radost.

A tak tento článek sepisuji na cizím počítači a přemýšlím, jestli je bezpečné dnes večer vůbec spát ve vlastní posteli. Co když i ona se rozhodne, že přestane "fungovat"?

Vaše
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama